Lužní les v Černěvsi



Jedná se o hodnotný lužní porost na pravém břehu Labe tvořený různorodou směsí dubů, jilmů, lip, javorů, vrb, jasanů a topolů. Porost břehů Labe a přilehlých záplavových niv a náplavek tvoří přirozené nálety nebo výsadby kříženců topolů. Luh je typickým biocentrem s významnými ekologickými funkcemi. Ohrožován je především z okolní intenzivně využívané zemědělské krajiny, mimo jiné i plošným používáním chemikálií a poklesem hladiny spodních vod a tím postupným vysycháním a zánikem Luhu.

Určité změny v lužních porostech jsou v Černěvsi nevratné - na místě záplavových oblastí byly zřízeny chmelnice a orná půda.

Velikost Luhu v Černěvsi je 23 ha.
Ledňáčci v Luhu - obrázek

Ledňáčci v Luhu - obrázek

V Luhu žijí ledňáčci - zajímavost.
V luhu žijí ledňáčci - obrázek

V luhu žijí ledňáčci - obrázek

tento článek je převzat ze zdroje ENVIWEB.CZ

 

článek je zkrácen a upraven


Ledňáček říční hnízdí v Luhu

Tento skvost naši přírody  je v České republice vzácný a proto byl zařazen do seznamu zvláště chráněných živočichů, do kategorie „silně ohrožených druhů“.

Ledňáčci se u nás vyskytují sporadicky od nížin do hornatin. V zimě se přesunují na nezamrzající části vodních toků.

Ledňáčkům škodí výkyvy počasí, kdy u netažných jedinců uhyne při dlouhých zimách téměř celá populace.

Ledňáčci jsou o něco větší než vrabec domácí. Mají velkou hlavu s dýkovitým zobákem. Ten je u samečků černý,  samička má kořen  dolní čelisti červený. Ptáci jsou svrchu  zářivě modrozelení, odspodu rezavě hnědí, ocas mají krátký. Létají rychle a prudce mávají křídly. V letu, nízko nad vodou, se ozývají energickým „týt-týt“. Na březích posedávají na stromech nebo keřích, jejichž větve přesahují nad vodu. Z nich se vrhají za potravou. Živí se drobnými plevelnými rybkami, pulci, malými žabkami, vodním hmyzem a jeho larvami, ojediněle i částmi rostlin.

Hnízdí dvakrát, výjimečně třikrát ročně, od dubna do srpna.  V písčitých nebo hlinitých, alespoň  jeden metr vysokých kolmých stěnách, vyhrabávají noru, dlouhou až jeden metr. Samička snáší  6 až 7 bílých vajec, na kterých sedí 19 až 21 dní. Mláďata krmí oba rodiče. Jejich úmrtnost je však značně velká, zejména při vylétnutí z hnízdní nory. V prvním roce věku přijde o život z různých příčin 80% mláďat, ve druhém 15% , ve třetím 4%. Oba rodiče jsou spolu většinou po celou hnízdní sezónu, někdy je však v populaci přebytek samiček, samečkové pak hnízdí současně s dvěma samičkami.

V naši vlasti je na potocích, řekách a rybnících velmi málo vhodných strmých stěn, ve kterých by ledňáčci mohli hnízdit.  Proto se budují umělé hnízdní nory. Nejlepší místa pro vytvoření nor jsou  u Roudnice n.L. na pravém břehu řeky, mezi obcemi Vědomice a Černěves v tzv. „Ostende“. Nory jsou vždy zhotovovány  speciálním vrtákem, po úpravě vybraných lokalit. Doufejme, že alespoň jednu noru ledňáčci letos využijí a úspěšně v ni vyhnízdí, jako tomu bylo v roce 2008.

"Podražec" z Luhu

"Podražec" z Luhu

Dymnivka dutá roste v nejteplejších oblastech Čech.
Dymnivka dutá, typická rostlina lužních lesů mírného pásu s teplým klimatem.
Historie a typ lužního lesa v Černěvsi - obrázek

Historie a typ lužního lesa v Černěvsi - obrázek

Jak a kdy vznikl Luh v Černěvsi?
Prohlédněte si Luh jinak... - obrázek

Prohlédněte si Luh jinak... - obrázek

Projeďte se lodí po Labi a pozorujte Luh a ostrovy na Labi z nové perspektivy! Kdo z vás viděl Volavčí zátoku z řeky?
Nalezenci.cz - naděje pro všechny miláčky
Stránky obecního úřadu obce Černěves.

drogy-info.cz
Teď je čas darovat krev
TJ Černěves byla založena v roce 1993.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one