Obecní úřad Černěves ve spolupráci s biskupstvím římskokatolické církve v Litoměřicích uspořádal dne 5. července 2008 prázdninovou akci pod názvem ČERNĚVES - OBEC V POLABÍ.

Na program byla od 13:00 výstava historických fotografií a dokumentů z historie obce a okolí a výstava děl žáků Základní umělecké školy v Roudnici nad Labem téma "lidé a duchovno". Zárověň probíhala prohlídka kostela a věže s výkladem o historii obce a kostela.

    Od 17:00 proběhla v kostele sv. Prokopa mše po které následoval benefiční koncert duchovní hudby.

        Na koncertě účinkovali:

        Mužský vokální kvartet CONSILIUM z Ústí n. L.

        Učitelé a studenti ZUŠ v Roudnici n. L.





         

        Během programu byla předána kytice nejstarší obyvatelce obce, k občanům promluvil senátor Sušický a starostka obce.

        Kostel byl plný, sešli se zde občané Černěvse a hlavně okolních obcí. Pro mnohé Černěveské akce nebyla atraktivní a zůstali doma.

        Výtěžek z akce bude věnován na záchranu kostela sv. Prokopa v Černěvsi









        Svatý Prokop, 4. července - obrázek

        Svatý Prokop, 4. července - obrázek

        Narodil se kolem r. 970 v Chotouni na zemanské tvrzi rodičům Vítovi a Boženě. Vzdělání získal na Vyšehradě ve škole se slovanským jazykem, stal se knězem, oženil se a měl syna Jimrama.

        Stal se benediktinským mnichem v klášteře v Břevnově a po vyvraždění Slavníkovců žil jako poustevník v jeskyni v Dalejích u Jinonic. Zde byl podle pověsti nahoře malý otvor, kterým vylétli ven čerti, když sv. Prokop vstoupil dovnitř. Ukazovaly se i vyhlazené dolíčky a prohlubně ve skále, kde si čert z dlouhé chvíle brousíval drápy tak pilně, až důlky v kamení vybrousil.

        Také zde sv. Prokop prý sepsal svaté evangelium, jež se dostalo do Francie, kde na ně při korunovaci přísahali francouzští králové ("texte du sacre").

        Odtud Prokop odešel do lesnaté krajiny v Posázaví. Tvrdě pracoval: mýtil les a obdělával takto získanou půdu. V té době prý okolní lidé Prokopa spatřili, jak vyorává s čertem, zapřaženým do pluhu a popoháněným křížem ve světcově pravici mezi Chotouní a Sázavou brázdu, která je dodnes ještě místy patrná.

        Časem ho začali vyhledávat různí lidé se žádostí o radu a pomoc a postupně k němu přicházeli i učedníci, kteří chtěli žít stejně jako on. Tak vznikla kolem jeho poustevny mnišská osada, z níž se vyvinul Sázavský klášter, který podporoval kníže Oldřich i jeho nástupce Břetislav. Prokop byl jeho prvním opatem.

        V roce 1588 byly Prokopovy ostatky přeneseny do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých.

        Konstantin a Metoděj , státní svátek 5. července - obrázek

        Konstantin a Metoděj , státní svátek 5. července - obrázek

        V roce 863 vyslal kníže Velké Moravy Rastislav poselstvo do Cařihradu císaři Michalu III. se žádostí o vyslání učitelů, kteří by na Velké Moravě vyučovali a kázali křesťanství slovanským jazykem. Cestou se ale dozvěděli o smrti byzantského císaře Michala III, na jehož přízni závisel osud jejich cesty. Bratři tedy zamířili z Benátek do Říma a požádali o přijetí u papeže Hadriána II. Ten schválil jejich činnost na Moravě, souhlasil s provozováním bohoslužeb ve slovanském jazyce a roku 869 vysvětil Metoděje arcibiskupem a později ho jmenoval papežským legátem pro slovanské země. Po splnění úkolu Konstantin v Římě vstoupil do kláštera a přijal řádové jméno Cyril. Těžce onemocněl a roku 869 zde zemřel. Metoděj převzal jeho funkci biskupa a byl poslán zpět na Moravu s listinou od papeže, kterou se povoluje sloužit bohoslužby slovansky.

        Jejich slovanské liturgie měly úspěch zejména z důvodu používání srozumitelného slovanského jazyka. Bratři sami vybírali z lidu vhodné kandidáty na další kněze, které vzdělávali. Po Metodějově smrti ale došlo k zániku slovanské církve na Moravě a bohoslužby byly slouženy latinsky.

        Jan Hus, státní svátek 6. července - obrázek

        Jan Hus, státní svátek 6. července - obrázek

        Jan Hus se narodil roku 1371 v Husinci u Prachatic. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1402 kázal v Betlémské kapli v Praze na Starém Městě. Od roku 1409 byl rektorem Univerzity Karlovy v Praze.

        Jan Hus je především znám jako snad největší český reformátor, který usiloval o nápravu křesťanské církve a společnosti. Za svůj vzor považoval anglického myslitele Johna Viklefa. Kázal v českém jazyce, ve kterém napsal i některé své knihy. Je rovněž reformátorem českého pravopisu a zasloužil se o překlad bible a o vydání Kutnohorského dekretu, jímž zrušil král Václav IV. převahu německých profesorů na Karlově univerzitě.

        Získal podporu vlivných kruhů, včetně předních osobností královského dvora, mezi jinými i neschopného krále Václava IV.  Roku 1414 odjel na pozvání císaře Zikmunda do Kostnice na koncil, aby zde obhajoval své učení. Po několika slyšeních u koncilu byl Jan Hus prohlášen za kacíře, zbaven kněžské hodnosti a odsouzen k smrti upálením. Své učení odmítl odvolat. Papež Jan Pavel II. jej roku 1999 prohlásil za reformátora katolické církve.

        Nalezenci.cz - naděje pro všechny miláčky
        Stránky obecního úřadu obce Černěves.

        drogy-info.cz
        Teď je čas darovat krev
        TJ Černěves byla založena v roce 1993.
        Name
        Email
        Comment
        Or visit this link or this one