Sport v Čechách

Sport byl vždy samozřejmou součástí života v České republice, jeho tradice je dlouholetá a zdobí ji řada úspěchů. Češi nejsou jen vynikajícími sportovci, ale také inovátory. Například František Janda-Suk vyhrál v roce 1900 na Olympiádě v Paříži hod diskem revoluční metodou – otočkou, kterou po něm převzaly následující generace diskařů.

Sport má v českých zemích velmi dlouhou tradici, jejíž počátky bychom mohli hledat už ve čtrnáctém století za vlády Lucemburků. Tehdy se totiž začala vzmáhat obliba nejrůznějších rytířských turnajů, jež můžeme označit za předchůdce sportovních klání.

Od šestnáctého století se k oblíbeným aktivitám přidalo také sáňkování a bruslení. Brusle ale vznikly zřejmě už ve století třináctém. Kromě bruslí s dřevěnou základnou a kovovým nožem se bruslilo dokonce i na nabroušených kostech.

A na přelomu patnáctého a šestnáctého století se objevují první halové sporty, respektive sporty pěstované v tzv. míčovnách. V České republice je dodnes dochovaná míčovna například na Pražském hradě. V takových míčovnách šlechtici hráli něco jako tenis a jiné míčové sporty, ale věnovali se například i lukostřelbě. Postupně se rovněž stávala oblíbenou hra v kuželky. V sedmnáctém století vznikla Královská česká zemská stavovská šermírna, tady se zrodil sportovní šerm.

Sokol

Se skutečným sportem a jeho organizací se však setkáme až ve století devatenáctém, kdy byl 16. 2. 1862 založen Sokol pražský, jehož vůdčími osobnostmi byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Po vzoru pražského Sokola se rodily i další sokolské jednoty v ostatních místech českých zemí, ale i mezi krajany v cizině. Postupně vznikly župy (župa je autonomní organizační celek), z jejichž sjednocení vzešla v roce 1904 Česká obec sokolská. Sokol se mimochodem řadí mezi nejstarší organizace tohoto typu na světě.

Podle vzoru Tyršova a Fügnerova Sokola vznikla roku 1908 také katolická tělovýchovná jednota Orel.

Sokol však nebyla jen organizace tělovýchovná, ale razila i hluboce vlastenecké a demokratické myšlenky. Proto byla její činnost zastavena nejen v době první světové války (v roce 1915), ale především v době nacistické okupace, kdy musel se svou činností přestat i Orel, a poté po roce 1948, kdy jej pohltila „sjednocená tělovýchova“. Rok 1948 byl rokem konání na dlouhou dobu posledního sokolského sletu – setkání všech členů sdružených v Sokole. Tato velkorysá sportovní vystoupení byla za komunismu nahrazena tzv. spartakiádami. Spartakiády se sice konaly již dříve, poprvé roku 1921, po roce 1948 se však staly jedinou možnou masovou sportovní akcí velmi podbarvenou komunistickou ideologií.

Snahy o obnovu sokolské organizace přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, takže se idea obnovy Sokola naplnila až v roce 1990.
Dnes Sokol podporuje sportovní výkony v 57 sportech, které jsou v České obci sokolské organizovány. Nejpočetnější složkou České obce sokolské je odbor sokolské všestrannosti, ve kterém se vytváří program pohybových aktivit a rekreačních sportů pro všechny občany, včetně zdravotně postižených. Sokolské organizace také významně ovlivnily rozšíření běhu Terryho Foxe v České republice, který zaujímá, spolu s Kanadou, co do počtu účastníků čelní místo na světě. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) téměř 1100 jednot a 190 000 členů. XIV. Všesokolský slet se uskutečnil v červenci 2006.

Nejzajímavější okamžiky českého a československého olympionismu

Vůbec prvního velkého olympijského úspěchu dosáhl na OH v Paříži v roce 1900 František Janda-Suk v hodu diskem, v němž výkonem 35,25 m obsadil 2. místo za Maďarem Rudolfem Bauerem a získal tak pro naše barvy první olympijskou medaili. Janda-Suk získal medaili díky novému, osobitému stylu – hodu s otočkou, který brzy získal následovníky a nakonec v diskařském kruhu zdomácněl.

O první medaile pro Československo, vzniklé v roce 1918, bojovali českoslovenští sportovci na OH v Antverpách v roce 1920. První želízko v ohni znamenali hokejisté, kteří odehráli premiérový olympijský turnaj v ledním hokeji. V turnaji obsadili 3. místo a tím se také stali vůbec prvními medailisty samostatného Československa.

O první zlatou olympijskou medaili pro Československo se zasloužil v Paříži o 4 roky později ve šplhu na laně Bedřich Šupčík. Jeho čas 7,2 s na osmimetrovém laně bez přírazu byl v té době považován za světový rekord. Šupčíkovou zásluhou zazněla poprvé na olympijských hrách československá hymna a na nejvyšší stožár stoupala červenomodrobílá vlajka.

Na OH v Berlíně v roce 1936 byla poprvé mezi olympijskými disciplínami zařazena kanoistika. Z třinácti našich vodáků, kteří do Berlína odcestovali, se jedenáct z nich v různých disciplínách umístilo do šestého místa. V kanoistickém závodě dvojic na 1000 m vybojovali zlaté medaile Jan Brzák-Felix společně s Václavem Syrovátkou, na desetikilometrové trati je napodobili Zdeněk Škrdlant s Václavem Mottlem a získali druhé kanoistické zlato pro Československo. Medailovou sbírku o stříbro rozšířil na singlkánoi na kilometrové trati Bohuslav Karlík. Kajakáři připojili jedno čtvrté, dvě pátá a jedno šesté místo. Vodáci se stali nejúspěšnější částí československé výpravy, která z Berlína přivezla dohromady tři zlaté a pět stříbrných medailí.

První poválečné OH se konaly v Londýně v roce 1948. Českoslovenští reprezentanti dokázali vybojovat šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. Svou první zlatou medaili tu získal jeden z nejslavnějších československých atletů, běžec Emil Zátopek
Ten na dalších OH v Helsinkách získal tři zlaté v nejtěžších běžeckých atletických disciplínách  – v běhu na 5000 m, 10 000 m a v maratonu. Jeho manželka Dana Zátopková získala zlato v hodu oštěpem. Českoslovenští reprezentanti získali v Helsinkách sedm zlatých medailí, tři stříbrné a tři bronzové.

Tokijské hry v roce 1964 ale předčily sportovní úrovní všechny hry předcházející. Československá výprava dosáhla dosud největšího úspěchu. Stejně jako v Helsinkách obsadila v celkovém hodnocení desáté místo, tentokráte ovšem v mnohem větší konkurenci a s větším ziskem medailí: 5 zlatých, 6 stříbrných, 3 bronzové.

Naposledy společně soutěžili Češi a Slováci pod společnou vlajkou na OH v Barceloně v roce 1992. Československá federativní republika získala ve Španělsku sedm medailí. Čtyři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou.

Nalezenci.cz - naděje pro všechny miláčky
Stránky obecního úřadu obce Černěves.

drogy-info.cz
Teď je čas darovat krev
TJ Černěves byla založena v roce 1993.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one