Řeka Labe představuje přirozenou ekologickou osu podstatné části Čech. Jako biokoridor je tok řeky a jeho břehy až na krátké úseky nefunkční. Koryto Labe je od Chvaletic po Střekov zkanalizováno, to znamená, že břehy jsou buď opevněny kamennou rovnaninou a pod úrovní hladiny záhozem lomovým kamenem, nebo jsou ve městech a v okolí plavebních objektů opatřeny přímo nábřežními zdmi. Řeka má v důsledku stavby jezů a plavebních stupňů vzdutou hladinu, což má za následek i výraznou změnu charakteru vodního biotopu z vody proudící na vodu pomalu tekoucí až stojatou.

Konkrétním důsledkem je snížení počtu druhů ryb ve srovnání s nezkanalizovaným úsekem řeky pod Střekovem. Zatímco pod Střekovem je uváděn výskyt rybích druhů v desítkách (až 30), nad Střekovem je dokládáno pouze 8 druhů ryb. Vysvětluje se to ztrátou přirozené rozmanitosti stanovišť, absencí mělčin pro rozmnožování a likvidací proudomilných druhů ryb. Zlepšující se kvalita a čistota vody toto nezmění.

Luh v Černěvsi a ostrovy patří mezi jedno z regionálních biocenter v nivní ose Labe umožňující přístup k řece pro migrující druhy živočichů po břehu.

V reálném čase je důležité soustředit úsilí na ochranu dochovaných zbytků břehových porostů a dalších navazujících ploch. Znamená to neumožnit a zakázat další zástavbu na březích a udržet oddálení zemědělské výroby dále od břehové čáry.